Nemáme sítě. A nebudeme mít. Chápeme, že to může mnoha lidem připadat nerozumné. Dneska má přeci sítě každý a bez nich, jako když nejsme. Jak seženeme lidi? Kdo k nám bude chtít, když nás nemůže olajkovat, napsat komentář, poslat nám rychlou zprávu, na kterou obratem odpovíme? Proč se s těmi sítěmi radši nenaučíme, místo toho, abychom bojkotovali základ současné komunikace?
Jsme rádi, že už to se sítěmi neumíme. Naučili jsme se, že bez nich je svět (zase) hezčí. Větší, otevřenější, svobodnější… náš. A chceme to naučit i naše děti. Příspěvek na Instagram, krátké video na TikTok, něco chytrého na Facebook, to se děti naučí za pár vteřin. A nic jim to nedá. Jen vezme. Chceme je učit věci, co jim dají poznání a radost ze života. Ne zbytečný chaos, který na ně stejně už tak útočí všude. Naopak jim chceme ukazovat, jak ho rozpoznat, jak se v něm vyznat, jak se mu vyhnout nebo z něj vyváznout. A nemá to nic společného s odmítáním pokroku a nepochopením moderní doby. Technologie máme rádi a používáme. Je ale něco jiného programovat, vytvářet hry, hledat v online encyklopediích… a brouzdat v reklamách na věci, které stejně nechceme, nebo čekat na palec nahoru od někoho, koho ani neznáme.
Taky nechceme a nebudeme vytvářet našim dětem digitální stopu. Kterou si nevybraly. Která je může ovlivnit na celý život, aniž by si o to řekly, a nutit je vybírat si cesty, které nejsou jejich. Místo toho je chceme naučit, jak se vyhýbat tlaku, který neustálé srovnávání a zrychlená povrchní komunikace vytváří. O to spíš, že pro nadané, citlivé děti, je to o to větší past. A o to větší ztráta. Plýtvat energií na něco, co jen zahltí hlavu, která dokáže běžet někdy až moc rychle, není nic než hloupost. Chytré dítě se potřebuje naučit, jak se svojí hlavou pracovat v úplně jiném tempu a režimu. A protože je chytré, tak to zvládne. Jen mu musíme dát tu možnost. Místo dávání jeho fotek a “úspěchů” na Facebook.
A v neposlední řadě, děti, které k nám chodí, nedělají reklamu vlastními obličeji. Ani na naši školu, ani na nic jiného. Neznamená to, že nemohou být vidět jejich úspěchy a práce. Určitě ale není jejich práce dělat práci za nás, a už vůbec ne tak, aby si to ani neuvědomovali. Najdete u nás spokojené děti. Ale nenajdete tu jejich úsměvy online.

